RTG snímky, kartotéka a zálohy: co musí vydržet v ordinaci, laboratoři i na klinice

Zálohování · 28. 8. 2026

Zálohuje skoro každý. Přijít o data se dá i tak

Většina textů o zálohování začíná tvrzením, že firmy nezálohují. Čísla říkají něco jiného.

Přes 80 % firem s více než deseti zaměstnanci zálohuje data na samostatné nebo externí úložiště. U firem nad 250 zaměstnanců je to přes 95 %. Zdroj: Český statistický úřad, údaje za rok 2019.

A přesto. Přes 20 % českých firem se v jednom roce setkalo alespoň s jedním bezpečnostním incidentem. Nedostupnost služeb ICT byla nejčastější a zasáhla 14 % malých firem, čtvrtinu středních a třetinu velkých. Zničení nebo poškození dat nahlásilo 10 % firem. ( Zdroj: Český statistický úřad, údaje za rok 2018.)

Problém tedy není v tom, že se nezálohuje. Problém je, že zálohu nikdo nikdy nezkusil obnovit. To je celý článek v jedné větě a zbytek je o tom, co s tím.

Pro doplnění, jak to v Česku vypadá dnes. NÚKIB eviduje za rok 2025 celkem 203 kybernetických incidentů, o 65 méně než rok předtím. Těch velmi významných ale přibylo z jednoho na dva. 46 % všech případů byly útoky na dostupnost systémů, tedy přesně to, proti čemu záloha pomáhá. Devět z deseti dotázaných organizací se v roce 2025 setkalo s phishingem. Policie evidovala 21 137 trestných činů v oblasti kyberkriminality, meziročně o 14 % více. Zdroj: NÚKIB, Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025.

Co všechno jsou data ordinace

Když se řekne záloha, většina lidí myslí kartotéku. Ta je ale jen část.

•      Kartotéka a zdravotnická dokumentace, tedy anamnézy, zápisy o ošetření, plány léčby, souhlasy

•      Intraorální a OPG snímky, obvykle desítky až stovky gigabajtů

•      CBCT a 3D skeny, jednotlivá vyšetření v řádu stovek megabajtů. Ordinace s vlastním přístrojem se dostane na terabajty

•      Databáze objednávkového systému. Bez ní nevíte, kdo má přijít zítra

•      Komunikace s pacienty a laboratoří, tedy e-maily, potvrzení, objednávky protetiky

•      Účetnictví, výkazy pro pojišťovny, mzdy

•      Docházkový systém a kamerový záznam, tedy také osobní údaje

A pak jedna položka, na kterou se zapomíná úplně: přístupy k systémům, ne jen data v nich. Ordinační software se dnes obvykle aktivuje účtem u dodavatele nebo je vázaný na servisní smlouvu, takže po havárii potřebujete vědět, pod čím se nová instalace zprovozní, kdo je váš kontakt u dodavatele a kde jsou přihlašovací údaje do systémů pojišťoven. Obnovená databáze vám sama o sobě nepomůže, dokud se do programu nedostanete.

Kde je dat víc, než čekáte

Tohle je část, kterou obecné články o zálohování nemají. Tři provozy, které vypadají podobně a mají úplně jiné objemy a jiné povinnosti.

Zubní ordinace. Kartotéka je malá, snímky velké, ordinace s intraorálním rentgenem se vejde do stovek gigabajtů. Jakmile přibude CBCT, jde objem na terabajty a tím se mění všechno: doba zálohování, doba obnovy i to, kam kopie vůbec uložíte.

Zubní laboratoř. Tady jsou data jiná. Skeny, návrhy z CAD/CAM, výrobní soubory a zakázky. Laboratoř je zároveňvýrobcem zdravotnického prostředku na míru, a to s sebou nese povinnost dokumentaci k výrobku uchovávat. Podle přílohy XIII nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích musí výrobce prostředku na míru uchovávat prohlášení a dokumentaci nejméně deset let. Dřív to podle starší směrnice bylo pět. Zdroj: nařízení (EU) 2017/745, příloha XIII.

Prakticky to znamená, že návrh korunky z roku 2020 musí být dohledatelný i v roce 2030, a to včetně toho, čím se otevře. Formát souboru z CAD/CAM je vázaný na konkrétní software a ten se za deset let vymění dvakrát.

Klinika, která pracuje se snímky a fotodokumentací. Plastická chirurgie a estetická medicína mají navíc fotodokumentaci před zákrokem a po něm. Je to zdravotnická dokumentace a současně jedna z nejcitlivějších věcí, co klinika drží. Dva rozdíly proti ordinaci: objemy rostou rychleji, protože fotografie se dnes pořizují ve vysokém rozlišení a je jich u jednoho pacienta desítky, a dopad ztráty nebo úniku je nesrovnatelně větší. U fotodokumentace nejde jen o to, že data zmizí. Jde o to, že se objeví jinde.

Co mají všechny tři společné: data, která se nedají dohledat znovu. Fakturu vám znovu vystaví dodavatel, výpis banka. Snímek pořízený před třemi lety neobnoví nikdo.

Všem třem provozům nabízíme stejnou věc: místo na našem serveru v České republice pro tu kopii, která musí být mimo budovu, a správu, která k tomu patří. Čím se to liší od prostého pronájmu úložiště, je dál v článku.

Zákon vám určuje, jak dlouho musí zálohy vydržet

Tohle je bod, ve kterém se zdravotnický provoz liší od účetní kanceláře nejvíc.

Základní lhůta podle vyhlášky č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci je pět let, pokud příloha č. 3 téže vyhlášky nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. V příloze č. 3 to pro naše tři provozy vypadá takhle.

Záznam	Lhůta	Kde to stojí
Dokumentace registrujícího poskytovatele v oboru zubní lékařství	5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi	příloha č. 3, bod 1 písm. c)
Ostatní ambulantní péče, tedy i ambulantní chirurgické obory	5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi	příloha č. 3, bod 2
Grafický, audiovizuální nebo jiný obrazový záznam ze zobrazovacích metod, včetně digitálního	10 let od ukončení posledního vyšetření pacienta	příloha č. 3, bod 11 písm. a)
Dokumentace k prostředku na míru u laboratoře	nejméně 10 let	nařízení (EU) 2017/745, příloha XIII

 U zubního lékařství bývala lhůta deset let, na pět ji zkrátila novela vyhlášky.

A teď si přečtěte ten třetí řádek ještě jednou. Dokumentace zubní ordinace se uchovává pět let, ale snímek z té samé návštěvy deset. Tedy právě ta data, kterých je objemem nejvíc a která se nedají pořídit znovu, musí vydržet dvakrát delší dobu než zápis, ke kterému patří. V praxi to znamená, že snímky nejde ze zálohy odmazávat společně s dokumentací a že archiv snímků roste i poté, co se kartotéka smrskne.

Lhůty se počítají od různých událostí a u některých typů dokumentace se počítají až ode dne úmrtí pacienta, takže reálný horizont může být výrazně delší. Konkrétní případ je vždy potřeba ověřit v příloze č. 3 vyhlášky nebo u stavovské organizace. Tento článek je informativní a nenahrazuje právní poradenství.

Podstatné je to obecné: záloha není opatření na příští týden, ale na příští roky. To má dva praktické důsledky.

Zaprvé, musíte umět obnovit i data z doby, kdy jste používali jiný software nebo jiný počítač. Zadruhé, médium, na které zálohujete, musí být za deset let čitelné a někdo musí vědět čím.

Plná, přírůstková, diferenciální

Tři slova, která uslyšíte od každého dodavatele. Rozdíl mezi nimi rozhoduje o tom, jak dlouho bude trvat obnova, a to je číslo, které vás bude zajímat nejvíc.

Typ	Co kopíruje	Doba zálohování	Doba obnovy
Plná	všechno, každý den znovu	nejdelší	nejkratší, jeden soubor
Přírůstková	jen to, co se změnilo od minula	nejkratší	nejdelší, skládá se z řady kroků
Diferenciální	vše, co se změnilo od poslední plné	střední	střední, plná plus jedna
Plná plus snapshoty	plná a k ní otisky stavu v čase	krátká	velmi krátká u vrácení o pár hodin

Prakticky to u provozu se snímky vypadá takhle. Plná záloha dvou terabajtů nejde dělat každou noc, protože by neskončila. Dělá se jednou týdně, mezitím jedou přírůstkové, a k tomu snapshoty na lokálním úložišti pro rychlé vrácení o několik hodin zpátky. Čím víc kroků obnova má, tím víc věcí se při ní může pokazit, takže řetěz přírůstkových záloh delší než týden je zbytečné riziko.

Dvě čísla, na kterých všechno stojí

Většina lidí se ptá „jak často se zálohuje". Důležitější jsou dvě jiné otázky a mají svoje jména, RPO a RTO.

Kolik práce smím ztratit, než to bude problém. Odborně RPO. Když se zálohuje jednou denně v noci, přijdete v nejhorším případě o celý dnešní den, tedy o všechny dnešní zápisy, snímky a objednávky. U ordinace to znamená volat pacientům a doptávat se, co se dělalo. Když má provoz snapshoty každé čtyři hodiny, ztrácíte nejvýš čtyři hodiny.

Jak dlouho potrvá, než zase ošetřuju. Odborně RTO. To je nejdůležitější číslo ze všech a zároveň to, které nikdo nezná.

Příklad, ze kterého je to vidět. Obnova 500 gigabajtů snímků z cloudu přes linku 100 megabitů za sekundu trvá za ideálních podmínek kolem jedenácti hodin čistého přenosu. Reálně déle, protože linka není prázdná a data se po přenosu musí rozbalit a ověřit. Z lokálního úložiště připojeného gigabitem je to pod dvě hodiny. Proto má smysl mít lokální kopii na rychlou obnovu a cloud jako pojistku pro nejhorší případ, ne jako jediné místo.

Když si tahle dvě čísla stanovíte předem, návrh záloh se udělá skoro sám. Když ne, zjistíte je až v den havárie a nebude se vám líbit ani jedno. Podrobněji je to v článku Jak dlouho trvá obnova dat.

Pět chyb, které vidíme nejčastěji

Záloha leží vedle počítače. Externí disk trvale připojený k počítači na recepci není záloha, je to druhá kopie na stejném místě. Ransomware zašifruje obojí. Voda z prasklého potrubí zničí obojí. Zloděj odnese obojí.

Ze zálohy nikdy nikdo nic neobnovoval. Zálohovací program hlásí zeleně „dokončeno", jenže zálohuje složku, která se před dvěma lety přejmenovala. Zjistí se to v den, kdy na tom záleží.

Zálohuje se program, ne data. Nebo naopak: exportuje se databáze, ale ne snímky, protože ty leží jinde. U ordinačního softwaru je potřeba vědět přesně, co všechno tvoří kompletní zálohu, aby šlo z ní obnovit funkční systém, ne jen kus.

Záloha běží, ale nikdo se na ni nedívá. Chybové hlášení chodí na e-mail, který nikdo nečte, nebo na adresu zaměstnance, který odešel. Záloha, která tři měsíce hlásí chybu do prázdna, je stejná jako žádná.

Zálohuje se na flashku nebo na starý externí disk. Flash paměť ani plotnový disk v šuplíku nejsou archivní médium a po letech bez napájení a bez kontroly se na ně nedá spolehnout. Víc je v článku Životnost flashek a externích disků.

Tohle je mimochodem přesně ten rozdíl mezi pronájmem místa a službou. Místo na disku vám o chybě neřekne. U nás na hlášení kouká technik a ozve se vám on, ne vy nám.

Pravidlo 3-2-1 v ordinaci

Obecné pravidlo říká tři kopie, dvě různá média, jedna mimo objekt. Přeloženo do provozu.

Kopie první je živý provoz, tedy server nebo počítač, na kterém software běží.

Kopie druhá je lokální záloha na samostatném zařízení, ideálně na síťovém úložišti, ze kterého se dá rychle obnovit. Tahle kopie řeší běžné havárie: shořel disk, někdo smazal složku, aktualizace rozbila databázi.

Kopie třetí je mimo objekt, do cloudu nebo na médium, které se fyzicky vozí pryč. Tahle kopie řeší požár, vytopení, krádež a ransomware. Musí být odpojená nebo nezměnitelná, jinak ji útočník zašifruje spolu se zbytkem. O neměnných zálohách je samostatný článek Neměnné zálohy proti ransomwaru.

K tomu dvě věci, které se v obecných článcích neříkají.

Zálohy musí být šifrované. Nosíte-li kopii zdravotnické dokumentace na disku domů, nesete zvláštní kategorii osobních údajů. Ztráta nešifrovaného disku je porušení zabezpečení osobních údajů se všemi následky. U fotodokumentace na klinice to platí dvojnásob.

S dodavatelem cloudu potřebujete zpracovatelskou smlouvu. Kdo pro vás zpracovává osobní údaje pacientů, musí mít uzavřenou smlouvu podle článku 28 GDPR. Není to formalita, je to první věc, na kterou se při kontrole ptají.

Tuhle třetí kopii pro zákazníky provozujeme. Data leží na našich serverech v České republice, jsou šifrovaná a uložená tak, aby je nešlo přepsat ani smazat. U zahraničních úložišť se často těžko dohledává, kde přesně data leží a kam se replikují. Tady to víme přesně. Je to součást zálohování a obnovy dat.

Zkouška obnovy: jednou za čtvrt roku, půl hodiny

Bez tohohle je všechno ostatní jen naděje. Postup je jednoduchý.

1.   Vyberte konkrétního pacienta nebo konkrétní zakázku a konkrétní datum.

2.   Obnovte dokumentaci a snímky ze zálohy do testovacího prostředí.

3.   Změřte, jak dlouho to trvalo.

4.   Ověřte, že snímky jdou otevřít a že sedí k dokumentaci.

5.   Ověřte, že se do obnoveného systému dá přihlásit.

6.   Zapište datum, výsledek a čas.

Šest kroků, půl hodiny, čtyřikrát ročně. Ten zápis je zároveň doklad o tom, že se o zabezpečení staráte, což se hodí nejen při kontrole.

Co dělat v prvních hodinách po zašifrování

Tenhle oddíl si přečtěte, dokud je klid. Až to nastane, nebude na čtení čas.

Odpojit, ne vypnout. Nejčastější reflex je vypnout počítač. Je to chyba. V operační paměti běžícího stroje mohou být klíče a stopy útočníka, které se vypnutím nenávratně ztratí. Správný postup je vytáhnout síťový kabel a vypnout Wi-Fi. Tím útok izolujete a zachováte důkazy.

Odpojit zálohovací úložiště. Pokud je lokální záloha připojená, útočník se k ní dostane také. Odpojit ji fyzicky je důležitější než cokoli dalšího.

Zavolat tomu, kdo to už dělal. A určit jednoho člověka, který rozhoduje. Bez toho vzniká chaos, kdy každý zachraňuje po svém.

Nemazat a nepřeinstalovávat.  Přirozené nutkání je začít uklízet. Tím se ničí stopy, bez kterých se nezjistí, kudy útočník přišel, a díra zůstane otevřená.

Počítat se lhůtou 72 hodin. Pokud útok zasáhl osobní údaje pacientů, běží podle GDPR lhůta 72 hodin na ohlášení porušení zabezpečení Úřadu pro ochranu osobních údajů. U zdravotnické dokumentace to je situace, která tuhle lhůtu spouští téměř vždy.

Mít krizovou kartu vytištěnou. Telefonní čísla na IT podporu, na dodavatele softwaru a na vedení. V zašifrované síti se k elektronickým kontaktům nedostanete.

Na co se ptát dodavatele softwaru

Pro ordinaci:

•      Co přesně tvoří kompletní zálohu: databáze, snímky, konfigurace?

•      Co je potřeba k tomu, aby program běžel na novém počítači: účet, aktivace, váš zásah?

•      Jde obnovit systém na nový počítač bez vaší asistence, kdyby nebyla dostupná?

•      Kde jsou uložené snímky a zálohuje se to místo taky?

•      Jsou zálohy šifrované a kdo k nim má přístup?

•      Kdo je zpracovatelem osobních údajů a máme s ním smlouvu?

•      Jak vypadá obnova po ransomwaru: kolik hodin, kolik lidí?

Pro laboratoř navíc:

•      V jakém formátu jsou uložené návrhy z CAD/CAM a půjde je otevřít za deset let?

•      Co z toho je potřeba uchovat jako dokumentaci k prostředku na míru?

•      Je součástí zálohy i konfigurace výrobních strojů?

Pro kliniku navíc:

•      Kde leží fotodokumentace a je zálohovaná se zbytkem, nebo zvlášť?

•      Je přístup k fotodokumentaci oddělený od běžné dokumentace?

•      Je zřejmé, kdo a kdy se na kterou fotografii díval?

Místo na serveru si pronajmete kdekoli. Problém je všechno ostatní

Prostor pro zálohu dnes prodává kdekdo. Je to komodita a stojí pár set korun měsíčně. Jenže ve chvíli, kdy jde o kartotéku, snímky nebo dokumentaci k prostředku na míru, není otázka, kam data uložit. Otázka je, kdo zajistí, že se tam dostanou úplná, že tam zůstanou čitelná a že se z nich v pátek odpoledne dá skutečně obnovit.

Proto u nás k místu na serveru patří i zbytek.

Co je potřeba vyřešit	Pronájem úložiště	U nás
Místo pro zálohu	ano	ano, na našich serverech v České republice
Nastavení a odladění zálohování	vaše věc	nastavíme a odladíme
Co přesně se zálohuje	určíte si sami	projdeme s vámi, co tvoří kompletní zálohu, tedy databáze, snímky i konfigurace
Kontrola, že záloha proběhla	hlášení do e-mailu, který nikdo nečte	hlídáme my a ozveme se vám my
Zkouška obnovy	nedělá ji nikdo	děláme ji pravidelně a dostanete o ní zápis
Obnova po havárii	obnovíte si sami	obnovu provedeme my
Doba, do které musí být provoz zpátky	neřeší se	dohodneme ji ve smlouvě
Ochrana zálohy proti přepsání útočníkem	podle poskytovatele	součást řešení
Smlouva o zpracování podle čl. 28 GDPR	musíte si ji vyžádat	součást smlouvy

Nejdražší položka v té tabulce je zkouška obnovy. Neprodává ji skoro nikdo, protože dá práci. A přitom je to jediná věc, která odliší zálohu od pocitu, že zálohu máte. Celý tenhle článek je vlastně o jednom řádku té tabulky.

Co děláme. Navrhneme zálohování podle toho, kolik dat máte a jak rychle musíte být zpátky v provozu. Nastavíme lokální kopii pro rychlou obnovu a kopii u nás pro ten případ, kdy o budovu přijdete naráz. Hlídáme, že zálohy běží. Zkoušíme obnovu a dáváme vám o tom zápis. A když se něco stane, obnovu děláme my.

Co neděláme. Nespravujeme ordinační software, to je věc jeho dodavatele, se kterým se ale domluvíme. Nejsme opravna počítačů a nezachraňujeme data z fyzicky poškozených disků. A neslibujeme, že se nic nestane. Slibujeme, že až se stane, bude z čeho obnovit a bude kdo to udělá.

Co to stojí. Cena se počítá podle objemu dat a podle toho, jak rychle musí být provoz zpátky. Spočítáme ji z vašich čísel, ne z ceníku, protože ordinace s intraorálním rentgenem a klinika s CBCT jsou dva různé světy.

Rychlý checklist

•      Vím, co všechno tvoří kompletní zálohu mého provozu

•      Existují tři kopie na dvou typech médií, jedna mimo objekt

•      Kopie mimo objekt je odpojená nebo nezměnitelná

•      Zálohy jsou šifrované

•      Se všemi zpracovateli mám smlouvu podle čl. 28 GDPR

•      Vím, kolik práce v nejhorším případě ztratím

•      Vím, jak dlouho potrvá, než zase pracuju

•      Vím, kdo kontroluje, že záloha skutečně proběhla, a na jakou adresu chodí chybová hlášení

•      Obnovu jsme zkoušeli v posledních třech měsících a mám o tom zápis

•      Přístupové údaje a kontakt na dodavatele mám dostupné i bez funkčního počítače

•      Vím, jaké zákonné lhůty na moje záznamy platí

Shrnutí

Zálohování není otázka disku, ale otázka dvou čísel a jednoho zvyku: kolik dat smíte ztratit, jak rychle musíte být zpátky v provozu, a jestli si to jednou za čtvrt roku vyzkoušíte.

Data ordinace, laboratoře i kliniky mají jednu nepříjemnou vlastnost, kterou účetnictví nemá. Nedají se dohledat znovu. A pokud je neumíte obnovit, pak je vlastně nemáte, i když se každou noc kopírují.

Jedna otázka, kterou si odnesete z celého článku: kdy jste naposledy zkusili ze zálohy něco obnovit a kolik to trvalo? Kdo odpověď nezná, má zadání na příští týden.

 A druhá otázka, kratší. Kde leží vaše třetí kopie? Jestli odpověď zní v téže budově, chybí vám právě ta jediná, která chrání před požárem, krádeží a zašifrováním. Tu u nás dostanete i se správou, dohledem a zkouškou obnovy, ne jako holé místo na disku.

Zálohy, které se dají opravdu obnovit

Nabízíme místo pro zálohu na našich serverech v České republice a k němu správu, bez které je to jen disk někde jinde. Nastavíme zálohování, hlídáme ho, pravidelně zkoušíme obnovu a v případě havárie ji provedeme. Staráme se takhle o zubní ordinace, laboratoře i kliniky, tedy o provozy s velkými snímky, zákonnými lhůtami a nulovou tolerancí k výpadku.

Rádi se podíváme, jak jste na tom dnes, a vyzkoušíme s vámi obnovu nanečisto. Z toho se pozná za půl hodiny víc než z jakéhokoli auditu.

Zdroje

•      Český statistický úřad, využívání informačních technologií v podnicích, údaje za roky 2018 a 2019

•      NÚKIB, Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2025

•      Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, příloha č. 3, bod 1 písm. c), bod 2 a bod 11 písm. a)

•      Informace o novele vyhlášky č. 98/2012 Sb. ke změně skartačních lhůt

•      Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, příloha XIII, postup u prostředků na míru

•      Nařízení (EU) 2016/679, GDPR, čl. 28 a čl. 33

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Konkrétní skartační lhůty ověřte v příloze č. 3 vyhlášky č. 98/2012 Sb. nebo u své stavovské organizace.